Lymfedém

Co je lymfedém?

Lymfedém je otok měkkých tkání zapříčiněný poruchou lymfatického sytému. Mízní systém není schopen v dostatečné kapacitě odvádět nahromaděný tkáňový mok a objeví se otok. Otok se může objevit kdekoli na těle, nejčastěji postihuje končetiny, častěji jsou postiženy ženy. Abychom porozuměli, jak lymfedém vzniká, musíme se podívat na lymfatický systém jako takový. Lymfatický systém je tvořen lymfatickými uzlinami propojenými sítí lymfatických cév. Lymfatické uzliny jsou malé orgány ve tvaru fazole, jejichž úkolem je zachytávat pro tělo nežádoucí látky a bojovat s infekcemi. V tomto systému koluje míza tzv. lymfa (občas se jí říká „druhá krev“), která vzniká z mezibuněčné tekutiny. Funkcí tohoto systému je filtrace a detoxikace lidského organizmu. Pokud je z nějakého důvodu tento systém narušen, dochází k usazování přebytků vody, tuků a odpadních látek buněčného metabolismu v mezibuněčných prostorách. Lymfedém, tedy nahromadění lymfatické tekutiny a následný otok, vzniká v okamžiku, kdy jsou buď uzliny anebo cévy zajišťující cirkulaci lymfy poškozeny. Lymfedém může vzniknout velice záhy po chirurgickém zákroku anebo ozařování. Někdy se ovšem může dostavit až měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.

Symptomy lymfedému:

  • otékání, nebo pocit svědění v ruce nebo celé paži
  • pocit ztěžklých končetin
  • znecitlivění části nebo celé končetiny
  • pocit velkého tlaku pod kůží
  • prstýnky, hodinky a náramky, které pacient běžně nosil, jsou najednou příliš úzké
  • omezení schopnosti ohýbat končetiny v kloubech

 

Typy lymfedému

Primární lymfedém se objevuje většinou bez zjevné příčiny, nejdříve v dolních oblastech končetiny (na nártech, kolem kotníku, na ruce), odkud se šíří směrem k srdci. Je to nemoc vrozená (rozlišujeme dědičnou a nedědičnou formu). Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější), těhotenství nebo po úrazu, kdy defektní mízní systém není schopen zvládat vyšší než běžnou zátěž. Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem.

Sekundární lymfedém má známou příčinu a vzniká pod místem poškození a ztížené průchodnosti mízního řečiště a šíří se do periferní končetiny. Sekundární lymfedém se může objevit v kterémkoli věku jako následek poranění lymfatického systému. Typickým příkladem tohoto typu lymfedému je otok horní končetiny při léčbě nádorového onemocnění prsu u žen, kdy je vznik lymfedému podmíněn rozsahem zákroku.                                       Rozlišujeme tři stádia lymfedému: 1 přechodný, 2 trvalý a 3 pokročilý – elefantiáza.                                                Lymfedému předchází tzv. “nulté” latentní stádium, ve kterém je mízní oběh narušen, ale otok není patrný.

Léčba lymfedému

Léčba lymfedému je složitá a nevede k celkovému uzdravení pacienta. Zbrzďuje však zvětšování otoku a s tím spojené negativní fyzické i psychické pocity pacienta. Léčba spočívá jednak v režimových opatřeních, například hlídání váhy pacienta, hygiena (péče o kůži a nehty), kosmetická péče (promašťování pokožky), nošení volného prádla, vyhýbání se dlouhému sedění či stání, provádění speciálních cviků. Další součástí léčby jsou masáže, mezi nimi i přístrojová lymfodrenáž.

 

Informace ke stažení


Lymfatický systém

Lymfatická drenáž a krevní oběh patří k nejdůležitějším životním funkcím  lidského organizmu. Krevní kapiláry neustále propouštějí ve tkáních určité množství krevních tekutin, které mohou být zpětně resorbovány krevním kapilárním řečištěm. Jejich odvádění z tkání a návrat do krevního oběhu je úkolem lymfatického systému, který je tvořen lymfatickými cévami a lymfatickými uzlinami.

Funkce lymfatických cév:

  • vstřebávání makromolekulárních látek, především proteinů, krevních bílkovin a zplodin látkové výměny, ale i buněk, bakterií a pevných částic z tkání a transport do krevního oběhu
  • úloha mechanického nárazníku zajišťujícího udržení příslušného tkáňového napětí, především na úrovni krevních kapilár a prelymfatických štěrbin

Funkce lymfatických uzlin:

  • působí jako fagocytární filtry zachycující, pohlcující a vstřebávající cizorodé částice (buňky, bakterie a jiné) a zabraňují vniknutí zárodkům nemocí do krevního oběhu
  • jsou místem vzniku protilátek a představují tak důležitý imunologický faktor
  • tvorba lymfocytů

Denně se tvoří v lidském organizmu  cca 2 l lymfy (lymfa, neboli  míza  je tekutina, která tvoří obsah mízních cév).   Toto množství tekutiny se nazývá břemenem lymfatického - mízního oběhu. Za fyziologických podmínek je transportní kapacita mízního řečiště mnohonásobně vyšší než je uvedené „břemeno“ a mízní oběh má velkou funkční rezervu.

Dojde-li  z nějakého důvodu ke snížení transportní kapacity do té míry, že se vyčerpá funkční rezerva a břemeno převýší transportní kapacitu, dochází k hromadění makromolekulárních látek a jimi osmoticky poutané vody ve tkáních. Vzniká otok – lymfedém.

Primární lymfedém je způsoben vrozenou poruchou lymfatických cest. Sekundární lymfedém může být vyvolán úrazem, infekcí, přerušením cév po chirurgickém zákroku, poškozením cév maligním procesem. Lymfedém  jakéhokoli stadia a etiologie představuje konečné stadium postižení lymfatické drenáže. Edémy se vyskytují častěji než se předpokládá, až 50% světové populace má čas od času nějakou formu vysokoproteinového otoku.


Přístrojová presoterapie

Jednou z možností jak odstranit poruchu lymfatického - mízního systému je přístrojová lymfodrenáž - presoterapie.

Přístroje PNEUVEN jsou ve spojení s vícekomorovými návleky určeny pro sekvenční kompresivní drenáž (SCD) zaměřenou zejména na léčbu poruch lymfatického systému, které se projevují lymfatickými otoky, celulitidou, selháváním funkce imunitního systému s doprovodnými projevy únavy apod.

Principem presoterapeutického účinku přístrojů je řízeným způsobem pomocí zdroje vzduchu naplňovat jednotlivé, částečně se překrývající komory příslušného návleku a vytvářet tak tlakovou vlnu, která způsobuje definované stlačování končetiny nebo oblasti břicha, boků a hýždí.

Cílem řízeného účinku tlakové vlny je obnovit funkci v postiženém místě lymfatického systému, pravidelnou aplikací pak tato postižená místa udržovat průchodná, snižovat a v některých případech zcela odstraňovat příčiny těchto poruch, signalizovaných mimo jiné lymfatickými otoky a udržovat tak trvale mobilitu pacienta. Kromě lymfoterapie je možné použít presoterapii i v oblasti fleboterapie při poruchách žilního systému.

Software přístrojů umožňuje podle potřeby zapínat a vypínat jednotlivé elektroventily, měnit parametry přístroje, jako tlak v komoře návleku, délku náfuku komory, délku cyklu, nastavení tlakového gradientu, to je změnu tlaku na začátku a na konci cyklu apod. a přizpůsobovat tak směr působení vlny, její intensitu a délku potřebám pacienta. Podle jednotlivých typů přístrojů, lišících se zejména počtem používaných ventilů, tak vzniká možnost aplikace z volitelných cca 86 základních masážních, rozmasírovacích a kombinovaných programů terapie.

Používané přetlaky tlakové vlny se pohybují převážně od 3 do 6 kPa, výjimečně do 10 kPa. Rychlost a směr tlakové vlny je řízen elektronicky prostřednictvím elektromagnetických ventilů, které propojují hadičkami tlakový vzduch od zdroje k jednotlivým komorám návleku. V maximální míře se tak přístrojová terapie snaží doplnit a pro opakované standardní výkony případně nahradit ruční lymfatickou masáž, prováděnou odborným lymfoterapeutem.

Kromě účinku řízeného tlaku využívají přístroje PNEUVEN i funkci řízeného podtlaku, zejména při nuceném vyfukování návleků po skončení terapie. Je však možné využít podtlakové funkce i pro účely vakuoterapie a mikrodermabraze.

Lymfatická drenáž je nejen velmi uznávanou léčebnou metodou se širokou škálou indikací, ale v současné době i velmi populární relaxační a kosmetickou metodou. Napomáhá celkové regeneraci, detoxikaci organizmu, zlepšení metabolizmu a fyzické kondice.

Zárukou správného použití přístrojů PNEUVEN a bezpečné aplikace je přesná diagnostika a odborně vyškolený personál u uživatele.


Informace ke stažení